Nečekala jsem, až mi někdo řekne, že je to „normální věkem“.
Byla jsem unavená.
Schovávala jsem se za bříško.
Říkala jsem si, že diety už nikdy, protože vždycky skončily výčitkami.
A víš, co jsem kolem sebe slyšela?:
„Po dětech je to normální.“
„Po čtyřicítce se metabolismus zpomalí.“
„To už je věkem.“
Jenže já tomu nechtěla uvěřit.
Nechtěla jsem čekat, až budu starší a přijmu, že únava a bolesti prostě patří k životu.
Tak jsem nezačala držet další dietu.
Začala jsem měnit malá rozhodnutí během dne.
Dnes mám o 18 kg méně.
O 28 cm méně v pase.
Ale hlavně, necítím se jako oběť svého věku.
A proto inspiruju ženy, které slyší, že „už je pozdě“.
Protože není.
Pokud nechceš čekat, až se tvoje tělo „samo vzpamatuje“, začni tady: